Owen, Robert (1771-1858) Britský socialista. Nepokládal se za velkého intelektuála.
Byl především samoukem a často hrdě prohlašoval, že nečetl učené knihy. Přesto se v něm díky praktickým zkušenostem s vedením přádelen bavlny v New Lanarku, které převzal roku 1800, probudil silný zájem o společenské otázky. Byl přesvědčen, že charakter lidí se utváří prostředím, v němž žijí a pracují, a plně se oddal propagaci této teorie a praktickým experimentům, jež měly prokázat platnost jeho idejí. V tom spatřoval základ programu na zlepšení společnosti.
Toto poslání jej zavedlo od jeho vzorové vesnice v New Lanarku ke komunistickým projekrnm v Americe (New Harmony v Indianě, 1824-29) a pak zase zpět do Anglie, kde se v třicátých letech devatenáctého století angažoval v rozvíjejícím se družstevním a odborovém hnutí. Od poloviny třicátých let byl pro něj příznačný silný etický fanatismus, zakládající se na očekávání tisíciletého "Nového morálního světa". Stal se stoupencem "SOCIALISMU" (v té době nového pojmu).
Owenovou nejznámější prací je Nový pohled na společnost (A New Wiew of Society, 1812-13). Neobsahuje sice ještě zdaleka jeho socialismus, ale je v ní už počáteční vyjádření teorie o formujícím vlivu prostředí na lidský charakter. Tato idea se zdála být zcela nová, protože zpochybňovala panující názor, že zahálčivost, nevzdělanost, zločin, chudoba a další společenská zla jsou nevyhnutelnými projevy podřadného způsobu života, který vedou nižší společenské vrstvy. Owen však trval na tom, že tato zla jsou výsledkem společenských podmínek, jež lze zlepšit, a to se snažil prokázat řadou reforem prostředí, průmyslové výroby a vzdělání, které zavedl v New Lanarku. Výsledky svých reforem předkládal jako dostatečný důkaz možnosti změnit podstatu celé společnosti pomocí inteligentní reorganizace.
Toto materialistické pojetí obhajoval Owen jako "racionální společenský systém" a věnoval podstatnou část svého života boji proti tomu, co považoval za hlavní zdroj iracionality ve společnosti - proti náboženství.
Náboženství bylo jednou ze tří velkých překážek pokroku; zbývající představovalo manželství a soukromé vlastnictví. Máme-li být přesnější, pak šlo o konkrétní formy náboženství a manželství, jež přijala za své společnost devatenáctého století, které byla vlastní neosvícená nadpňrozená víra a zastaralé mravní hodnoty, jež Owen odmítal.
Jeho nesouhlas se soukromým vlastnictvím - skutečnou základnou nerovnosti a bídy byl naprostý.
I přes nelítostný útok na církev a kněžstvo viděl Owen v náboženském životě vždy přirozený a nepostradatelný výraz nejniternějších aspirací a citů člověka. V prvním vydání Nového morálního světa (The New Moral World, listopad 1834) vylíčil novou společnost budoucnosti, alternativu individualistického řádu, jako "druhý příchod Krista'.
a sebejistě předpověděl počátek milénia. Socialismus prezentoval jako všem přístupný světový nazor, jenž měl být rozséván po způsobu božského evangelia. Není divu, že rozrůstající se owenovské hnutí mělo přitažlivost sekty. Bylo sice ještě vzdáleno Novému pohledu na společnost a raným komunitním experimentům, i když Owen vždy trval na tom, že předvídá socialistickou transformaci založenou na menších jednotkách vzájemné spolupráce, v nichž by fungovaly principy demokratické samosprávy. Velikost takových jednotek omezil ve své Zprávě pro hrabství Lanark (Report to the Country of Lanark, 1820) na 300-2000 osob, s ideálním počtem 800-1200, což by vyžadovalo území o 600-1800 akrech. V pozdějších pracích zvýšil horní hranici počtu obyvatelstva na 3000 a ideální stav spatřoval v populaci čítající přibližně 2000 lidí. Vedly se dlouhé debaty o tom, zda tak malé jednotky, jež by nevyhnutelně musely být převážně zemědělské, lze vůbec pokládat za vhodný rámec pro ekonomický rozvoj v zemi jako je Británie, zvláště když sám Owen vítal mechanizaci jako nástroj pokroku a tvorby bohatství.
Owen toho hodně napsalo významu práce jako esenciálně tvořivé lidské činnosti a varoval své současníky před nebezpečím, že industrializace, místo aby lidi osvobodila' a umožnila jim plný život, je spíše zotročí.
Domníval se, že družstevní spolupráce v menším měřítku - jak to sám doporučoval - zabrání, aby stroje ovládly lidi, protože se bude zakládat na společném vlastnictví a řízení významnějších výrobních prostředků a na eliminaci peněz coby prostředníka směny, jež bude nahrazena bezplatným rozdělováním nepostradatelných věcí podle potřeby, a s přebytky se bude obchodovat na základě "pracovních lístků" (papírová měna v jednotkách pracovní doby ve vztahu ke skutečně vykonané práci).
Může se zdát, že Owenovy návrhy se rovnají jisté formě KOMUNISMU, avšak, chceme-li tohoto slova používat, měli bychom pečlivě rozlišovat mezi Owenem a jinými tehdejšími mysliteli, jako byli Blanqui, Cabet, Weitling a samozřejmě MARX a ENGELS, jejichž komunismus byl revoluční a v konečném důsledku zaměřený na ovládnutí státu. Owenovy představy malých komunit jsou bližší FOURIEROVI, i když ten vždy ponechával soukromému vlastnictví určitou roli.
Owenova strategie k provedení nutné společenské změny zůstala postupnou a pokojnou. To je také dlJvodem, proč byl spolu se Saint-Simonem a Fourierem terčem Marxových a Engelsových útoklJ a kritiky jako "utopický" snílek. Přesto Owen zanechal odkaz značného praktického významu. Jeho komunitaristické podniky byly miniaturami alternativních společností a z širšího pohledu přispěl k rozvoji družstevnictví a odborového hnutí. (V~z též UTOPISMUS). KT

odkazy
Owen, R.: A New View o{Society, und other writings, ed. O.D.H. Cole. Londýn: Dent, 1927.
_: The Book (!{ the "New Mom! Wor!d" (1836-44). New York: Kelley, 1970.
_:The Revo!ution in the Mind und Pmctise of the Humun Ruce (1849). New York: Kelley, 1973.
literatura
Butt, J. ed.: Robert Owen - Prince o{Cot!on Spinners. Newton Abbot, Devon: David & Charles, 1971.
Pollard, S., SaJt, J. ed.: Robert Owen -,Prophet of the Poor. Londýn: Macmillan, 1971.
Tay1or, K.: The Po!itica! Ideas o{ the Utopian Sociu!ists. Londýn: Cass, 1982.